XXV. ročník setkání italských automobilů v Poděbradech se koná 20. dubna 2024.

Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Co proběhlo a co se bude dít?
Odpovědět
pezejac
Nováček
Nováček
Příspěvky: 3
Registrován: středa 5. červen. 2013 20:57

Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od pezejac »

Obrázek

Jubileusz Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce / Kąty Wrocławskie


22 czerwca 2013 Kobierzyce

Harmonogram imprezy

od 10:00 rejestracja przybyłych załóg na zlot, wydawanie koszulek, czapeczek itd..

12:00 otwarcie biura prasowego oraz terenu wystawowego (zaprezentują się pojazdy ze zbiorów Muzeum Motoryzacji w Warszawie - Polski Fiat125p Rekord, Muzeum Inżynierii Miejskiej w Krakowie - Beskid, Muzeum Zamku Topacz - Polskie Fiaty 508, Muzeum Górnictwa i Sportów Motorowych w Wałbrzychu - pojazdy z Rajdu Polski, Politechnika Wrocławska - pojazd autonomiczny, Star 266 Dakar, pojazd napędzany azotem, pojad na sprężone powietrze, Politechnika Opolska - najciekawsze rozwiązania w motoryzacji)

13:30 wyjazd do Kątów Wrocławskich

14:00 odsłonięcie pomnika przedstawiającego rekordowego Polskiego Fiata 125p w historycznym miejscu w Kątach Wrocławskich

15:00 przyjazd z Kątów Wrocławskich, panel dyskusyjny z udziałem "rekordowych kierowców"

16:00 start próby ustanowienia Światowego Rekordu Guinessa w jak największej ilości kierowców prowadzących jeden samochód w ciągu godziny

17:00 - 17:30 podsumowanie próby, rozdanie nagród, oficjalne zakończenie jubileuszu

18:00 - motoryzacyjne kino na terenie hali widowiskowej w Kobierzycach

19:00 - 20:00 ognisko zlotowe z udziałem kierowców i mechaników biorących udział w Historycznym Rajdzie Monte Carlo, Rajdzie Polski

21:00 - 00:00 impreza przygotowana przez GCKiS Kobierzyce (przeważnie koncerty)


23.06.2013 jest luźnym dniem w którym będziemy odpoczywać po tej wspanialej imprezie.

više:
http://rekordfiata.org/index.php/pl/

Edit Radek - přidávám strojový překlad do češtiny:

Záznam Jubilejní polský Fiat 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce / Katy Wroclaw


22.června 2013 Kobierzyce

Plán akcí

10:00 posádky registrace rally , prodej trička, klobouky, atd..

24:00 otevření tiskové kanceláře a výstavní plocha (přítomný ve sbírkách vozidel Automobile Museum ve Varšavě - polská Fiat125p záznam, Muzeum Městské inženýrství v Krakově - Beskid, Hradní muzeum Topacz - Polský Fiatů 508, Muzeum hornictví a motorismus Walbrzych - Vozidla Rajd Polski, Wroclaw University of Technology - autonomní vozidla, Hvězdné 266 Dakar, dusík-poháněl vozidlo, půjde na vzduchu, Opole University of Technology - nejzajímavější řešení v automobilovém průmyslu)

13:30 Katy výlet do Wroclawi

14:00 Odhalení pomníku zobrazující rekordní polský Fiat 125p na historickém místě v Katy Wroclaw

15:00 Katy dorazí ve Vratislavi, panelová diskuse s "záznam řidičů"

16:00 začít se snaží vytvořit Guinnessově knize rekordů za největší počet řidičů o jedno auto za hodinu

17:00 - 17:30 shrnutí studie, slavnostní předávání cen, oficiální konec jubilea

18:00 - Automotive kino v kryté haly v Kobierzyce

19:00 - 20:00 táborák rally zahrnující ovladače a mechanismy se podílejí na historické Rallye Monte Carlo Rally, polské

21:00 - 00:00 pořádá GCKiS Kobierzyce (většinou live)


23.06.2013 je uvolněná, kde jsme se odpočinku po této podivuhodné události.

Více:
http://rekordfiata.org/index.php/pl/
Naposledy upravil(a) pezejac dne pátek 7. červen. 2013 9:46, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Ondrej
Site Admin
Site Admin
Příspěvky: 897
Registrován: sobota 3. listopad. 2007 16:08
Bydliště: Doubrav.
Kontaktovat uživatele:

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od Ondrej »

Pezejac:

:ok: Dobry czyn. Dufam, ze przyjecham :D

Nocleg campingowego typu jest mozliwy bezpośrednio w Kobierzycach?
Jest niezbedny rezerwat lub meldunek?

Dziekuje 8)
1969 F125p 1300 ... bílý limuzín
1969 F850 Sport Coupe ... Červený Drak
1969 F850 Special ... ex Vzpurník
1987 Fiat Panda ... krabička plná překvapení
+1997 Fiorino Panorama

V nebi mě nechtějí a v pekle se mě bojí, tak jsem tady...
pezejac
Nováček
Nováček
Příspěvky: 3
Registrován: středa 5. červen. 2013 20:57

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od pezejac »

Ahoj
přijde, bude dobré počasí :ok:

Jest niezbedny rezerwat lub meldunek?
Ano http://rekordfiata.org/index.php/pl/zlot-zapisy

Nocleg campingowego typu jest mozliwy bezpośrednio w Kobierzycach?
Ano pole namiotowe, przy samym terenie festiwalowym, w parku przypałacowym w Kobierzycach - własny namiot (w cenie pakietu zlotowego)

S pozdravem
Uživatelský avatar
Pedro
Notorický kecal
Notorický kecal
Příspěvky: 524
Registrován: pondělí 5. listopad. 2007 6:55
Kontaktovat uživatele:

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od Pedro »

Dzień dobry, ja też przyjecham jeśli pogoda na to umożliwia.To wygląda jak dobry.

See you in Katy!
F I A T 1 2 5 b e r l i n a , 2 x O H C , 1 6 0 8 c c m , 9 0 H P - Ital, 1 9 7 0
ALFA ROMEO ALFETTA 2,0 96 kW, 1 9 8 5
FIAT STILO 1,9 JTD, 8 5 k W
Uživatelský avatar
Pedro
Notorický kecal
Notorický kecal
Příspěvky: 524
Registrován: pondělí 5. listopad. 2007 6:55
Kontaktovat uživatele:

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od Pedro »

Tak hlásím návrat.
Super akce a musím poděkovat organizátorům na nezapomenutelné zážitky.
Pro fandu Polských Fiatů je to paráda vidět Polského Fiata 125p Rekord (rekord na 25.000 km, 25.000 mil a 50.000 km v rychlostním průměru z roku 1973) v originále a řidiče, co rekord zajeli.
Akce to byla veliká a organizačně dobře zajištěná. Českou republiku jsme tam reprezentovali dvěma posádkama - Ondrej Nagy a Martin Lihm s Fiatem 125p z roku 1969 a já s Julčou Italem Fiatem 125 z roku 1970. Ital tam byl jediný a po celou dobu v obležení. Dále za Slovensko se srazu účastnil Martin Koterba a jeho posádka s krásným kombíkem Fiat 125p Montana. Zástupce tam mělo i Maďarsko s jednou řidičkou.
Ku příležitosti výročí rekordu byla na Benzínové pumpě BP odhalena mramorová socha rekordu v životní velikosti.
Zdar
F I A T 1 2 5 b e r l i n a , 2 x O H C , 1 6 0 8 c c m , 9 0 H P - Ital, 1 9 7 0
ALFA ROMEO ALFETTA 2,0 96 kW, 1 9 8 5
FIAT STILO 1,9 JTD, 8 5 k W
Uživatelský avatar
Ondrej
Site Admin
Site Admin
Příspěvky: 897
Registrován: sobota 3. listopad. 2007 16:08
Bydliště: Doubrav.
Kontaktovat uživatele:

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od Ondrej »

@Pedro:
No, Martin by se mnou asi nejel, ale Marek jo :) ;-)

Já jsem s akcí také naprosto spokojený :ok: Ty tři dny od středy do pátku včetně sice byly absolutně tragicky hektické, ale zvládli jsme to a naše stroje též. Příležitostně k tomu sepíšu nějaké nudné povídání :)

Ital vyvolával opravdu silný zájem a co prozměnu potěšilo mě, z více než stovky zúčastněných 125p byla ta moje šedesátdevítka podle výrobního čísla druhá nejstarší.
Jinak z Budyně do Budyně si připsala na konto 660 bezproblémových kilometrů.
DSC09451.JPG
DSC09468.JPG
DSC09569.JPG
DSC09575.JPG
DSC09588.JPG
DSC09600.JPG
DSC09613.JPG
DSC09618.JPG
DSC09654.JPG
1969 F125p 1300 ... bílý limuzín
1969 F850 Sport Coupe ... Červený Drak
1969 F850 Special ... ex Vzpurník
1987 Fiat Panda ... krabička plná překvapení
+1997 Fiorino Panorama

V nebi mě nechtějí a v pekle se mě bojí, tak jsem tady...
pezejac
Nováček
Nováček
Příspěvky: 3
Registrován: středa 5. červen. 2013 20:57

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od pezejac »

Moja fotorelacja http://veteran.mojeforum.net/viewtopic.php?t=1927

Ondrej a Petr dziękuję za przyjazd.

S pozdravem, pezejac
Uživatelský avatar
Ondrej
Site Admin
Site Admin
Příspěvky: 897
Registrován: sobota 3. listopad. 2007 16:08
Bydliště: Doubrav.
Kontaktovat uživatele:

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od Ondrej »

Přikládám jakésik čtení. Protože jsem do toho zahrnul i to, co se dělo před cestou, je to dlouhéééé... ale nemůžu jinak. Bylo to fakt výživné.

Rekord Fiata – Kobierzyce u Wroclawi, 22.6.2013

40. výročí vytrvalostních rekordů Fiata 125p na trati 25000 km, 25000 mil a 50000 km – dobrá příležitost připomenout si pro polský průmysl tehdy tak významnou událost. Akci jsem vedl v patrnosti dlouho, už v jejím původním termínu 15.6., který později pořadatelé o týden posunuli. Ačkoliv mám polského fiata přímo z roku 1973 a navíc do provozu uvedeného právě v čase tvorby toho rekordu, provětrat jsem konečně mínil jeho o čtyři roky staršího bratra, s nímž jsem toho zatím příliš nenajezdil. Podmínkou plánu bylo úspěšné absolvování STK, což jsem si domluvil na čtvrtek 20.6. Paráda.
Nebo ne?

Jelikož agent bydlí a pracuje v Praze a já jsem doposud ve zkušební době, domluvil jsem se s Ondřejem, že ve středu večer přijedu k němu do Podolí, přespím tam a ve čtvrtek hned ráno vyřídím technickou, abych byl v zaměstnání co nejdříve. Sice jsem původně přemýšlel, jestli nezkusit Karla, poněvadž kdyby byl fiat za branou, byl by přece jen v bezpečí, ale Podolí je taková klidná vilová čtvrť, tam to tu jednu noc přežije a bude to organizačně jednodušší.
Takže ve středu už do práce polákem, navečer pak přes ucpané Dejvice do Podolí. Je příšerný hic a v koloně se fiat hřeje natolik, že i plně otevřené topení chladicí soustavě sotva pomáhá. V Podolí jsem v sedm, Ondřej je ještě v Černošicích a Renata má práci s dítětem, takže si sedám na zahradu a horkem znaven usínám.
Když Ondřej před desátou přijíždí, láteří, že to byl strašný den a ještě to nekončí. Pak dodává:
„Ondrej, asi budeš mít práci.“
„Jakou práci?! Já mám práce dost…“ koukám na něj jako v pomykově, co to blábolí?!
„Máš rozbité okýnko a za stěračem byl tenhle lístek.“
E? Zatímco se beze slova zkouším odhadnout, jestli mě jen chce probrat blbými fóry nebo se skutečně něco stalo, podává mi cár papíru.
„Moje dítě vám omylem rozbilo okno, zavolejte mi.“
Ten pocit se nedá popsat. K autu jdu jako v halucinaci a čumím.
Okno v levých zadních dveřích je opravdu rozbité.
Kurwa mać.
Volám na nabídnuté číslo, zvedá to tatínek bobánka a že to přijde k autu vyřešit. Mezitím za svitu pouliční lampy koukám s Ondřejem na okolí okna a najdeme tři hluboké rýpance od kamenů v zadním blatníku a na zadních dveřích. Aha, takže omylem…?

Tatínek přichází ve chvíli, kdy už mám ukazatel teploty v červeném poli. Vysvětluje mi, že jeho syn slavil s kamarády šesté narozeniny, házeli z okna vilky kamínky a omylem jedním rozbili okno na mém voze.
Ukazuju mu na první pohled čerstvé rýpance a předkládám, že hodili nejméně tři šutry, než se konečně omylem trefili do toho okna.
A to on prý nepozná a jeho syn mu tvrdil, že byl ten kamínek jen jeden.
Už docela slušně vytočený zvyšuju hlas:
„To nebyly žádné kamínky, ale pořádné šutry a nebyl to žádný omyl, ale cílená akce!“
Chvíle hustého ticha.
„E… tak jak to teda vyřešíme?“
Pojišťovna mi za jeho bobánka nic nedá, takže jedině peníze na ruku. Po chvíli přemýšlení odhaduju náklady na pětikilo, a to mám ještě pocit, že se držím celkem při zemi.
Reakcí je mi protáhlý obličej.
„Ale já jsem vám dal lísteček za stěrač, abych to s vámi férově vyřešil!“
No ty krávo.
Snad si nemyslí, že když mi dal lísteček za stěrač, poděkuju mu, potřesu pravicí a půjdu domů?!
„A co byste si jako představoval?! Zítra mám jet na technickou a v pátek do Polska, kde to budu shánět?!“
Mlčí. Mám pocit, že čeká, jestli necouvnu.
Ani náhodou.
„Hm… no… co se dá dělat“, leze z něj váhavě a pomalu vytahuje z peněženky pětistovku.
Jo, to jsou drahé hry.
Upřímně doufám, že mazánek dostal takovou nakládačku, že se z toho podělal.

Ve čtvrtek začínají dostihy. Ráno na STK a emise. Na emisích trochu problém, lezou z toho ne zcela chvályhodné hodnoty, navíc po mně při odjezdu zůstává slušná olejová louže. A sakra. Na technické se ukazuje, že olej teče od benzinové pumpy, asi těsnění. Je volnější levý čep řízení a nelíbí se přední tlumiče, jinak dobrý. Zadní brzdy, včetně ruční, dokonce brzdí absolutně souměrně. Ještě aby ne, když jsem to měl čtyřikrát rozebrané.
Fryško do práce, Dejvice jsou zase totálně ucpané a motor se hřeje tak, že k topení musím pustit i ventilátor. Vzhledem k tomu, že venku už je 30+, je to enormně příjemné. Připadám si jako na rožni.
O co později do práce, o to později z práce, takže čas nic moc. U Enza jsem si domluvil druhé sklo do dveří, takže vyzvedávám a frčím do dílny. Po těch 44 letech to šlo dost blbě rozebrat, ale ještě blběji složit a jako bonus jsem se pořezal o střepy. T= 1,5 hod a kdyby se zrovna náhodou nezastavil Pedro, jenž projížděl svoji F125, snad bych to nové okýnko ani nenarval na své místo. Čtyři ruce měly co dělat. Pedro jede do Polska také, domlouvám se s ním tedy na setkání zítra okolo páté hodiny v Mělníce.
Koukám ještě na důlky v karoserii a najdu další slušnou jamku ve víku zavazadelníku a dva menší rýpance na plechu zadních dveří. To už jsem na počtu šesti šutrů. Bít, bít, bít. :axe:
Práce však nekončí. Demontuju karburátor a benzinovou pumpu, obojí má slušně prohnutou dosedací plochu a pumpa byla úplně volná. Rovnou to vezu k Enzovi, zítra to v práci srovná. Doma jsem v krásných 22 hodin, hotovo.

V pátek telefonicky jednám s hlavním organizátorem srazu Marcinem Wrzesińskim, zajistil nám ubytování na dnešní noc a očekává nás okolo 22 hodiny. Plánuju útěk ze zaměstnání ve tři odpoledne, i tak to bude dost na hraně. Čeká mě však příšerné čtyřhodinové jednání, pak ještě školení a firmu díky tomu opouštím až v půl čtvrté. Rychle domů, sbalit věci, mezitím přijel domů i Enzo, tak u něj přebírám srovnané díly a rovnou spěchám do dílny. Montuju karburátor i pumpu, ale auto už před srazem umýt prostě nestihnu. Zpátky domů, dobalit, proběhnout sprchou a rychle k Enzovi. V půl šesté Pedrovi volám, že pátou v Mělníce opravdu nestíhám. Také má trochu zpoždění, ale právě přijel na místo srazu, tak holt chvíli počká. Ve tři čtvrtě na šest startujeme konečně z Budyně a na počítadle kilometrů je hodnota 47 925.

Ve čtvrt na sedm se v Mělníce setkáváme s Pedrem a Julií a bez dalšího otálení pokračujeme dál na Mladou Boleslav a Jičín. Průjezd Boleslaví je tragický, provoz na hlavním tahu na Jičín je jen o málo lepší. Snažím se jet svižně a Pedro se pořád někde ztrácí – přitom s Italem by si moji 1300 měl dát ke svačině. U Nové Paky navíc hlásí hlad, a protože nějaké jídlo by vhod přišlo, zastavujeme se v jednom motorestu na večeři. U Pilníkova následuje nehoda a zavřená silnice, v Trutnově pak zase chvíli hledám benzinku. To už je půl desáté a volá mi Marcin. Vysvětluju mu, že jsme teprve u hranic, z čehož moc odvázaný není. Pochopil, že do cíle přijedeme tak možná za dvě hodiny. Nu, co se dá dělat.

Z Trutnova vybírám vedlejší cestu na Adršpach. Čekají nás serpentiny a nemůžu se zbavit dojmu, že Pedro najednou ožívá a tlačí mě do kopce před sebou. Z Adršpachu uhýbáme na silničku, která se zužuje a zužuje, až je její šířka svodidly omezená na 2,3 metru. Jelikož to nahražovalo hraniční přechod, rázem se ocitáme v Polsku a silnice se zase postupně rozšiřuje a rozšiřuje. Připojujeme se na hlavní tah a během několika kilometrů přijíždíme do Walbrzychu. Strašné město. Potřebujeme najít bankomat a získat zloté, ale jedeme městem dobrých 6 kilometrů, aniž by někde něco bylo. Cokoliv. Nic. Jen nekonečné díry v silnici, u ošarpaných domů sem tam skupinky mládeže a areály nefunkčních továren.

Snad po deseti kilometrech najednou volá Julie. Mají závadu. Při soustředění na bankomaty jsem si ani nevšiml, že Ital už za námi není. Vracíme se dobrý kilometr a Pedro je už zanořený pod kapotou. Prý přestal dobíjet. Enzo jde na pomoc a já navrhuju, že zatím s Julií zkusím pořešit ten bankomat, ať neztrácíme ještě více čas. Julie tvrdí, že jsme kolem nějakého projížděli, a tak se pěkný kus vracíme, abychom zjistili, že bankomat je sice opravdu přítomen, ale řádně uzamčen. Takže zpátky a zkoušíme to na druhou stranu. Hledané zařízení nacházíme přesně v místě, kde jsem se prve s Enzem otáčel. Heuréka. Když přijíždíme zpět, pánové mají právě opraveno. Na hrbolech se uvolnila pojistka dobíjecího okruhu, tedy nic vážného.

Frčíme dál na Świdnicu a Wroclaw. Cesta se začíná stávat nekonečnou. Když konečně vjedeme do Krzyzowic, zdá se mi to skoro neuvěřitelné. Nocleh je zajištěn v nějakém školním internátu a po levé straně skutečně máme jakýsi velký areál, který by mohl patřit k hledanému, ale kromě jedné skupinky místí omladiny, která si nás divně prohlížela, nic moc nevidíme. Když se na konci ulice otáčíme a vracíme, už na nás u jedné z bran mává svítilnou správce objektu. Tak nás přece jen našli :)

V půl jedné vypínáme motory a máme za sebou 291 km. Těší mě, že tu nejsme sami, parkuje zde už posádka ze Slovenska, z Maďarska a také jedna z Polska – s oním rekordním Fiatem na podvalníku. Zavedeni jsme do pokoje ve druhém patře. Je dost velký, má snad deset lůžek a je úplně prázdný. No paráda. Vybíráme čtyři lůžka na straně a já otvírám víno, abychom ty dostihy zapili. Pedro pak automaticky přechází do režimu spánku, ale my s Julií ještě chvíli diskutujeme. Po dobré hodině debat se najednou ozve zabouchání na sádrokartonovou zeď za našimi zády. A sakra. Zjišťujeme, že náš pokoj má ještě nějakou druhou část, a v ní někdo spí. A můžeme asi tak třikrát hádat, kdo… Přejdeme tedy na hovor šeptem a zdá se to dobré do okamžiku, kdy se najednou v přední části našeho pokoje otevřou dveře, někdo zhasne a dveře se zase zavřou. Pochopili jsme, že nám tím dotyčný dal nenásilně najevo, že je potřeba jít spát a naše diskuse končí.
1969 F125p 1300 ... bílý limuzín
1969 F850 Sport Coupe ... Červený Drak
1969 F850 Special ... ex Vzpurník
1987 Fiat Panda ... krabička plná překvapení
+1997 Fiorino Panorama

V nebi mě nechtějí a v pekle se mě bojí, tak jsem tady...
Uživatelský avatar
Ondrej
Site Admin
Site Admin
Příspěvky: 897
Registrován: sobota 3. listopad. 2007 16:08
Bydliště: Doubrav.
Kontaktovat uživatele:

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od Ondrej »

...dokončení:

Odplata na sebe nenechala dlouho čekat. Asi v půl osmé ráno nás se slovenským přízvukem probírá hláška „Vstávat a cvičit! Ale proč, vždyť je ještě noc?“
No, naše noční rušení berou slovenští kolegové s humorem, tak nám teď taky skoro nezbývá nic jiného :) Ukazuje se, že kromě toho, že jsme produkovali hluk, jsme si večer přivlastnili i jejich sklenky v domnění, že jde o vybavení kuchyňské linky. Šmarjá, to je zase ostuda…

Prší. Venku fakt prší. Dost. Pedro hudruje, že se na nějaké leštění Itala příště vykašle a mně přestává vadit, že jsem to už včera nestihl. Sraz začíná oficiálně od 10 hodin v nedalekých Kobierzycach, a tak máme času dosti. Rozděluju takovou lehkou snídani, pak přichází paní recepční a srovnáváme účet. 35,- Zlotých za osobu je rozumná částka za to pohodlí. V devět opouštíme objekt, protože Pedro je už děsně nedočkavý. Jeho Itala zrovna obdivují pánové od rekordního vozu. Cesta do Kobierzyc díky podivnému značení není bez podrobné mapy tak úplně triviální. Trefili jsme sice, ale 6 km trasu jsme si okružní jízdou prodloužili na 11 km.

Na místě jsou asi dvě desítky vozů a Pedro má obavy, že to bude totální propadák. Nechává mě to v klidu, protože do oficiálního zahájení akce stále ještě půlhodina zbývá. Sotva se stihneme rozkoukat, bere si nás spolu s dalšími účastníky jeden z pořadatelů na pomoc při přesunu podia. Tělocvik hned po ránu. Cestou jsme sice pár částí konstrukce poztráceli, ale oni si s tím pořadatelé poradí…
Vozy postupně přibývají a před jedenáctou i přestává pršet a obloha se pomalu rozjasňuje. Obhlížíme konkurenci. Kromě slovenského kombíku Martina Koterby jsou tu jen další dva polské a pick-up dokonce jediný. Starých modelů není málo, ale nemálo je jich také různě pobastlených. Objevuju jednoznačný ročník 1969 a dávám se s majitelem do řeči. Je dost výřečný a tvrdí, že kromě tohoto má ještě ročníky 1970, 1971, 1972 a 1973. Zajímavá sbírka. Tento fiat je podle výrobního čísla starší, než ten můj a má ještě dokonce italský blok motoru.
Každopádně po prohlídce veškerého startovního pole jsem mohl konstatovat, že žádný jiný polský fiat už starší nebyl, takže fakt, že mám druhý nejstarší vůz z více než stovky zúčastněných, mě značně potěšil. I Pedro je spokojen, neb jeho 125 jako jediný italský originál si užila nebývalé množství zájmu.

Okolo dvanácté se registrujeme na přejímce a získáváme trika a čepici a v jiné frontě zase samolepku a startovní číslo. Pedro nějako přecenil cizojazyčné schopnosti Poláků nebo možná nerozuměl on, ale každopádně si obě ty fronty vystál dvakrát, a jak se ukázalo teprve později – zbytečně. V přilehlé sportovní hale je skromná výstavka k výročí rekordu. Kromě dobových rekvizit včetně propáleného pístu jsou zde i výstřižky z tisku, pár plakátů a třeba také Polski Fiat 508 nebo polský prototyp městského miniautomobilu z 80. let, FSM Beskid.
Bodlo by něco k snědku, ale stánek s masem je teprve chystán, a tak bereme zavděk vaflím se šlehačkou a ovocem. Na půl druhou je vyhlášen skupinový odjezd do Kat Wroclawskich, kde má proběhnout slavnostní odhalení pomníku Polskému Fiatu. Formujeme se do řady, ale nikdo moc neví, kudy jet, takže postupně vytvoříme kruh a teprve po projetí jednoho kola podél parkovací plochy konečně někdo nachází správný směr a odjíždíme.

Výjezd na hlavní tah jistí policie jen z jedné strany, takže už tady se kolona trochu trhá. Ovšem pravou pohromou je semafor o 2 kilometry dál. Červená svítila už dobré dvě vteřiny, když křižovatkou prosvištěl Polonez před námi. Do toho už se mi nechce, ačkoliv pole position pro někoho, kdo to tu vůbec nezná, není žádná výhra. Červená je navíc nekonečně dlouhá…
Po bliknutí zelené na to šlapu. Dostihy. Už zase. Najíždíme na rychlostní silnici, vyvíjím rychlost 130 km/h a držím. Pedro a další Poláci za námi mě následují. Konec kolony před námi zahlédnu právě v momentě, kdy začnou z rychlostky sjíždět pryč. Sjíždíme i my a ocitáme se na dálnici z Wroclawi na Görlitz. Dochází mi, že jsme na trati původního rekordu. Nu, spanilá jízda po dálnici – originální. Mnoho kolemjedoucích posádek si nás fotí, na druhou stranu řidiči kamionů by nás asi nejraději vystřelili na Mars i s fiatama. Naše kolona dost zhušťuje provoz. Dálnici opouštíme u Kat Wroclawskich a míříme na benzinku přímo u sjezdu. Nějaký pomatený Brit tu kličkuje všemi směry a vyvolává dost nebezpečnou situaci, ale obejde se to beze škod. Na parkovišti čerpací stanice je už snad stovka aut a hrnou se sem další. Jsme briskně nasměřováni do volného prostoru a sledujeme dalšího pořadatele, který umisťuje vozy nárazník na nárazník. Místem je nutno šetřit.

U budovy čerpací stanice už je celý zástup lidu, natáčí televize a několik kravaťáků žvaní do mikrofonu, ale není je skoro slyšet. Pod červenou pokrývkou dlí na podstavci pomník a je mu to všechno šumák. Chvíle napětí – a už je tu slavnostní odhalení. Pomník nevidím, ale zvedl se celý les rukou s fotoaparáty. Když opadne první vlna zájmu, dostáváme se blíž. Údajně 16 tun těžká kamenná maketa polského fiata v „životní“ velikosti není úplně dokonalá, ale ono vyrubat něco takového asi není úplně triviální. Fotím se, fotíš se, fotí se on ona a ono, fotí se ona s oním i bez oného, fotí se oni i ony a ony s ním. Vypadá to, že region zažívá opravdu velkou událost.
Kromě fiatů, kteří přijeli z Kobierzyc, je na ploše dalších pár desítek vozů, které se dostavily až přímo sem. Kromě Polských Fiatů a Polonezů jsou to také dvě X1/9 a VAZ 2106. Celkem odhaduju počet zúčastněných posádek tak mezi 150 až 200. Pěkná účast.

Když je po všem, startujeme zase na cestu zpět do Kobierzyc. Kolona je již uspořádanější, ale tím větší špunt na dálnici tvoříme. Když přijíždíme na základnu, z podia zní jakýsi dětský zpěv. Co je to, nějaká místní superstár?! No, jako doprovodný program je to netradiční. Na prknech, co znamenají svět, se postupně střídají hvězdičky z místního kroužku, věk tak do patnácti let. A my využíváme toho, že druhý stánek už konečně funguje a dáváme si nějaké výživnější jídlo.
V hale mezitím začala beseda s účastníky někdejší rekordní jízdy a jdeme se i na chvíli podívat, ale zvuk z reproduktorů je tak huhňavý, že jim téměř nerozumím. Raději se s Enzem pustím do obhlídky rekordního stroje, vystaveného za zády řidičů. Pozoruhodné je, že k němu mají na stojanu další dvě přední kapoty i s nápisy. Která z nich je originální? Ani vůz sám o sobě není zcela původní. Ačkoliv, při úctě Poláků ke své historii je stejně div, že se zachoval.

Sedáme opět ke stolům venku a padá na nás jakýsi útlum. Přisedá si výřečný strýco ze slovenské posádky a rozvíjí vzpomínková témata, což nás na nějakou dobu zabaví. Program v hale nicméně pokračuje promítáním filmu o rekordu a ač jsme to zjistili teprve přibližně v jeho poslední třetině, jdeme se podívat. Značný rozruch přitom mezi námi vyvolá několik záběrů jakoby do interiéru rekordního vozu, ovšem s italskou přístrojovkou. Hm… nedbalost filmařů? A proč právě Ital, když polských fiatů tam museli mít k dispozici násobně víc…? Otázky, které zůstaly nezodpovězeny.

Po filmu žvaníme ještě se slovenskou posádkou o budoucích akcích a svádíme boj o plakát z dnešního výročí. Trochu jsme zaspali, většina je jich už strhaná, ale jeden menší přece nalézáme a jeden velký, který byl právě přinesen z terénu, vyhandlujeme s pořadateli. Nacházím hlavního organizátora Marcina Wrzesińského, s nímž jsem byl včera v kontaktu a děkuju mu za akci. Láká nás na večerní program, ale to asi neklapne.

Dopřávám si na cestu ještě jeden vafel se šlehačkou, loučíme se a kolem půl osmé odjíždíme. U příjezdu na hlavní tah dosud zůstal stojan s dalšími dvěma plakáty, takže o jejich osudu je rozhodnuto. No, téměř. Skupinka polských účastníků, která se k tomuto místu blížila pěšmo, svede o jeden z nich téměř boj. Ale tak koneckonců, my už dva máme, takže jim ten jeden ze stojanu přenecháváme, druhý si bere Pedro a spokojení jsme všichni.

Jelikož jsme se shodli, že cestu přes Walbrzych už absolvovat nechceme, jedeme „spodní“ trasou na Klodzko, Kudowu, Hradec Králové a Prahu. Není už konečně kam spěchat, a tak si držíme tempo tak kolem 80 km/h a kocháme se. Pedra sice v jednom úseku tlačí před sebou zuřivý kamion, ale v kopcích mu ujíždíme. Před hranicemi za poslední zloté tankujeme a jsme zase v Čechách. Polský fiat svoji první zahraniční cestu se mnou zvládl.

U Chlumce nad Cidlinou si dáváme krátkou pauzu. Zastavuje se u nás nějaký škodovkář a vyptává se, jestli je tu někde nějaký sraz Fiatů. Jo, byl… ale v Polsku. Zjevně to na něj udělá dojem. Tvrdí, že měl kdysi stopětadvacítku poláka a jeho známý itala. Hm, odpadlík…
Pokračujeme dál a místy prší. To je zase počasí, po těch hicech… V kopci z Hloubětína na Prosek Pedrovi zase chytnou saze a trochu si zablbneme. Však provoz už není… U Nelahozevse nás i s Julií opouští zhruba ve tři čtvrtě na jednu a Enza v Budyni vysazuju sotva o půl hodiny později. Na počítadle mám 48 584 km, což znamená 659 km z Budyně do Budyně a 307 km na zpáteční cestě. Po tom dostihovém úvodu to Fiat zvládl zcela bez závad.

Uklízím jej do garáže a těsně před druhou ranní jsem doma i já. Připraven tak akorát zalehnout a spát.
Takový náročnější, ale krásný výlet. Polski Fiat slavil 40. výročí vytrvalostního rekordu a já jsem opravdu rád, že jsem byl při tom!
1969 F125p 1300 ... bílý limuzín
1969 F850 Sport Coupe ... Červený Drak
1969 F850 Special ... ex Vzpurník
1987 Fiat Panda ... krabička plná překvapení
+1997 Fiorino Panorama

V nebi mě nechtějí a v pekle se mě bojí, tak jsem tady...
Uživatelský avatar
Renda ze Záboří
Notorický kecal
Notorický kecal
Příspěvky: 357
Registrován: neděle 4. listopad. 2007 10:54
Bydliště: Záboří 12
Kontaktovat uživatele:

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od Renda ze Záboří »

Hezký Ondreji! Že máš čas tak obsáhle něco sepisovat - nebo že by v práci?
Tomu chlápkovi s oprsklým dítětem jsi měl říct aspoň 5 litrů! Okno na veterána, čas montážní a překytování a lak těch zasaženejch dílů by tě vyšlo tak na desítku! + přirážka za stresovou újmu před akcí.......
"I kdybys 100x žil, blbost nevymýtíš!"
(Ehlenovo moudro)
Uživatelský avatar
Ondrej
Site Admin
Site Admin
Příspěvky: 897
Registrován: sobota 3. listopad. 2007 16:08
Bydliště: Doubrav.
Kontaktovat uživatele:

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od Ondrej »

Já mám času... :retard:
Priority :)
Chtěl jsem to mít do dovolené hotové, protože dovolená by mi do těch vzpomínek vnesla zmatek, takže jsem tomu věnoval každou volnou chvilku. Kdekoliv.

Když nechal férově lístek za stěračem, říkal jsem si, že budu také férový a nebudu jej natahovat, poněvadž on ten lak celkově není žádný zázrak. Jenže to jsem nevěděl, že je tam těch důlků tolik a že on bude i na to pětikilo, které jsem dost podsadil, držkovat. Kdybych to chtěl opravit opravdu plnohodnotně, tak na těch pěti skutečně jsem :roll:
1969 F125p 1300 ... bílý limuzín
1969 F850 Sport Coupe ... Červený Drak
1969 F850 Special ... ex Vzpurník
1987 Fiat Panda ... krabička plná překvapení
+1997 Fiorino Panorama

V nebi mě nechtějí a v pekle se mě bojí, tak jsem tady...
Uživatelský avatar
Radek
Site Admin
Site Admin
Příspěvky: 283
Registrován: sobota 3. listopad. 2007 16:08
Bydliště: Praha 7
Kontaktovat uživatele:

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od Radek »

A on pán neměl pojistku "na blbost"?

A ikdyby jí neměl - nechal bych si to opravit v servisu a účet mu předložil! Myslím, že těch zmiňovaných deset litrů by nestačilo!
Radek
Uživatelský avatar
Pedro
Notorický kecal
Notorický kecal
Příspěvky: 524
Registrován: pondělí 5. listopad. 2007 6:55
Kontaktovat uživatele:

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od Pedro »

Pro připomenutí akce jsem našel jedno video
https://www.youtube.com/watch?v=ggeRZYNzzLM
F I A T 1 2 5 b e r l i n a , 2 x O H C , 1 6 0 8 c c m , 9 0 H P - Ital, 1 9 7 0
ALFA ROMEO ALFETTA 2,0 96 kW, 1 9 8 5
FIAT STILO 1,9 JTD, 8 5 k W
Uživatelský avatar
Pedro
Notorický kecal
Notorický kecal
Příspěvky: 524
Registrován: pondělí 5. listopad. 2007 6:55
Kontaktovat uživatele:

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od Pedro »

Tak si tak serfuju po netu a hledám videa s Polákem a co nenajdu.
https://www.youtube.com/watch?v=gOHgEEVmBfk
F I A T 1 2 5 b e r l i n a , 2 x O H C , 1 6 0 8 c c m , 9 0 H P - Ital, 1 9 7 0
ALFA ROMEO ALFETTA 2,0 96 kW, 1 9 8 5
FIAT STILO 1,9 JTD, 8 5 k W
Uživatelský avatar
Ondrej
Site Admin
Site Admin
Příspěvky: 897
Registrován: sobota 3. listopad. 2007 16:08
Bydliště: Doubrav.
Kontaktovat uživatele:

Re: Rekord Polskiego Fiata 125p 22-23.06.2013 Kobierzyce

Příspěvek od Ondrej »

:lol: :grin: :ok:
Tak jsem čekal, jestli po záběru na mého poláka ve 40. sekundě (to barevně neladící víčko nádrže je dobré poznávací znamení) ještě něco přijde, a vida :D
V polské zemi jsi se i s Italem stal Célebritou a věnovali Ti takřka celou minutu pásky 8)

Jinak to video hodnotím jako povedené i po faktické stránce, nezaznamenal jsem nějaký zásadní blud.

Letos už to budou 4 roky od výročí rekordu, to to letí...
1969 F125p 1300 ... bílý limuzín
1969 F850 Sport Coupe ... Červený Drak
1969 F850 Special ... ex Vzpurník
1987 Fiat Panda ... krabička plná překvapení
+1997 Fiorino Panorama

V nebi mě nechtějí a v pekle se mě bojí, tak jsem tady...
Odpovědět