Fiat sraz Tábor

[Kaca]

kdopak z vas pojede o vikendu do Tabora? ze bychom vytvorili minikolonu...

[Pedro]

No minikolonu byl udělal ale bohužel stále a stále opravuji a jak jsem konečně dodělával předek, tak jsem z dlouhé chvíle šroubovákem ďubnul na zadní nosník a ejhle. Bude to chtít udělat i ten zadek aby byl pokoj . No a Koudyho akce asi není ta pravá, aby mě přijal s Fordem . Petr

[Kaca]

chtela jsem jet v sobotu, ale kdyz o tom tak premyslim, ten patek bude asi lepsi...jen se trochu obavam, ze se zasekam v praci

[Black]

Jen seženu ložisko do zadního kola (v neděli se to vysypalo)a seskládám to a taky jedu. Ale taky nevím jestli už v pátek navečer, nebo až v sobotu ráno. Přece jen to oproti jiným akcím máme z JM kousek, jen asi 170 km. Přidá se někdo?

[předseda]

já pojedu po 14 h si do garáže pro Fiata a vyrážím asi po 16 h,takže to asi vy nepojedete tak brzo?!Jedu stejně napřed do Písku,takže se uvidíme ráno v kempu!!!

[Míra]

já jedu v pátek, ale mám v Táboře nějakou práci, takže pojedu už v 10.00h, možná i dřív.

[Kronicar]

Já se dnes domlouval s 1/2litrem, pojedeme do Tábora v pátek. Zřejmě to vezmem přes Benešov a to okolo 17 hodiny, možná o něco později. Utvoříme minikolonu 3 vozů. Půjčuje totiž svou 850 bratrovi.

[Koudy]

Sleva 0,50 hal/litr pro registrované na setkání FIAT 500 v Táboře. Více na http://fiatklub.unas.cz S pozdravem Koudy Cena dnes pro Vás 27,50

[štefan 127 bianco]

to:Kronikář, jaký byl Tábor ?

[Kronicar]

Štefan pěkný, pěkný..... byl Tábor. Třebas jízda na motokárách nebo oblékání brnění na čas. Slušně jsme se "vykravili" i při slalomu na čas. Aj nějakou cenu jsem pobral.... A že jsi se neukázal?

[předseda]

Kronikář jak to vypadá s projetím trasy ,jel Vašek? Tábor dobrý ,pestrý program jen počasí mohlo být lepší a podepsalo se patrně i na počtu účastníků- pro mne nejlepší motokáry.

[Koudy]

Fan klub FIAT Tábor děkuje všem co se zůčastnili oslav narozenin FIAT 500 v Táboře na ATC Malý Jordán.Foto a ostatní dokumentace bude postupně na http://fiatklub.unas.cz Pokud někdo bude mít zájem o DVD tak nahlásit. Vaše připomínky můžete zhodnotit v naší návštěvní knize.S pozdravem Koudy

[předseda]

koudy měl bych tedy zájem o DVD ,díky!

[Koudy]

předsedo ano.

[Kronicar]

předseda trasu máme vyzkoušenou, itinerář má Václav. nyní se vrhám na doladění úkolů. Pojedeš o víkendu do Podmok? Jo a odpověděl jsi na dotaz na infoFCC ohledně Fiatů na svatbě?

[předseda]

kronikář ve čtvrtek večer se domluvíme osobně!

[127 bianco]

to Kronikař, čauky na ten Tábor jsem moc chtěl,ale chybka se vloudila šel jsem v pátek s kamarády "na jedno"a přišel jsem ve 3,30 na plech,dva dny jsem se léčil....Mám špatné spalování. Ohledně toho fiata jak jsme na slovači hovořili,tak něco mám když tak cinkni .

[Kronicar]

Abych trochu rozproudil zdejší vody diskuze, přidávám k dobru reoportáž z akce, která proběhla minulý týden v Táboře. Jedna z mála nových akcí, které jsem se zúčastnil. Pořádal ji člen našeho klubu Koudy a byť šlo vlastně o oslavu 50-ti let Fiata 500, start byl umožněn všem Fiatům a italským vozům. S účastí pak notně zahýbalo počasí, v podstatě celý týden pršelo a ani na víkend se neočekávalo výrazné zlepšení. Silná slova, kdo kdy přijede, se minula účinkem, v pátek byl na místě vlastně jen Ivoš. Přiznám, že ani mě se příliš nechtělo vyjíždět v pátek večer, v dešti a zimě. Karel si šalamounsky zařídil páteční přespání u Zdendy v Písku a ostatní přijíždějí v sobotu ráno. V Jesenici u Prahy se setkávám se svou spolujezdkyní Petrou a vozem Alfa Romeo GT 1300 Míry Nosáka s Markétou. Společně přejíždíme na další místo srazu – Benešova. Tam kolonu rozšiřujeme o dvě pětikila Honzy Odstrčila a Kačky. Jízda v dešti není příliš uchvacující a tak jsme rádi když vidíme Tábor. Bloudíme. Nějak se nedaří nalézt místo přejímky ATC Malý Jordán. Kroužíme Táborem a jeho okrajovými částmi, navzájem se sami sobě ztrácíme, když tu......pomoc shůry. Přijíždí Ivoš s pětistovkou a udílí instrukce kudy kam. On zrovna jede pro dalšího spolujezdce - Miloše. Bez nápovědy bychom asi kemp nenašli, je velmi pěkně zastrčený a schovaný. V kempu se hned vítáme se zúčastněnými fiatáři a Koudym, jsme nasměrováni k přejímce. Protože se blíží desátá není moc času na obhlídku strojů, na druhou stranu těch 25 aut...... Přijíždí i Karel s F 850 SC, překvapuje Petr Pokorný s F 600 D – jeho letos s Fiatem vidím poprvé. A další známou tváří z klubu FCC je Václav se synem Honzou - Fiat 600 D. Ještě je tu Vojta a spol. s vozem F 127. Okukujeme vozy zahraničních účastníků, ze Slovenska a Polska, užíváme si akci. Jsme přizváni, jakožto odborníci, k opravě zvukové aparatury. Nějak se ji totiž nedaří zprovoznit a rozprava se tak opožďuje za časovým plánem. Daří se. To by jeden neřekl, u jedné ze dvou reprobeden je poškozený kabel, u druhé zase nefunguje vypínač. Jejich prohozením získáváme alespoň jednu funkční a rozprava může konečně začít. Získáváme informace podstatné i méně důležité, aparatura trochu zlobí, některé informace zanikají, jak později zjišťujeme, jsou to i ty důležité..... Start orientační soutěže, odjíždí jak kdo chce, prostě si stoupne na start, dostane mapu s zakreslenými stanovišti a vyrazí. Vyrazí. To se nám stalo poněkud přitěžují. Informaci o dodržování povolených r

[Kronicar]

Vyrazí. To se nám stalo poněkud přitěžující. Informaci o dodržování povolených rychlostních limitů jsme sice zachytili, ale že hned za startem, zhruba po 300 metrech bude radar, nikdo nečekal. A tak si to pěkně metelím (na rychlost nehledíce), když tu..... „Kamera, mávej!“ upozorňuje spolujezdec. A tak mávám, blikám a troubím. „Divná kamera.“ říkám „A kameraman má uniformu.“ dodávám. „Hmm.“ To není dobré, sice jsem sundal nohu z plynu, ale na té povolené 20km/h jsem jel něco přes 30. Utěšuji se, že tachometr ukazuje vždy více..... Kontrola číslo 1, v mapě coby oranžový bod, zastavujeme, plníme úkol. Do 20 vteřin říci kolik je na obrázku Fiatů 500, spočítáno máme za 10 vteřin a kupodivu se s Petrou shodneme na stejném počtu 20 vozů. A je to správně. Jedeme dál. Další oranžový bod, zastavujeme na okraji vesnice. Nic. Nic tu není. Okukujeme to všude okolo, že by nám něco uniklo? Kde jsou pořadatelé? Co tady máme dělat? Přijíždějí další Fiati a i jejich posádky jsou zmatené. Kroužíme po vesnici a hledáme. Nevíme vlastně co, ale hledáme...... Ano zde je ten chybějící díl rozpravy. Zcela evidentně jsme nebyli jediní komu tato důležitá informace unikla, po vesnici už mezitím jezdila dobrá desítka vozů. Jak jsme to vyřešili? A co bylo vlastně za úkol? Pokračování příště.....

[Kronicar]

pokračování z Tábora.... bod, zastavujeme, plníme úkol. Do 20 vteřin říci kolik je na obrázku Fiatů 500, spočítáno máme za 10 vteřin a kupodivu se s Petrou shodneme na stejném počtu 20 vozů. A je to Zcela evidentně jsme nebyli jediní komu tato důležitá informace unikla, po vesnici už mezitím jezdila dobrá desítka vozů. Nakonec to, asi po 20 minutách nevydržím a telefonicky se dotazuji Koudyho o co jde. „Hledejte něco, co má spojitost s automobilismem“ Hmm, zajímavé.... A o co šlo? No, kontrolní bod byl zakreslen poblíž ohrady s koňmi, takže? Koňská síla aneb údaj označující výkon vozu. Dále už je nám jasno. Míjíme ještě dvě zavěšené mrkve. „Jo, to bude ono, mrkev je v převodovce.“ souhlasím s Koudym. Pak ještě dřevěné prkýnko. „Přeci palubka!“ A talíř, ten je v autě také. Jo a cedule s upozorněním na výrobu voskových svíček, tu jsme sice přejeli, ale na druhý pokus to bylo jasné. A kontroly? Určení druhů dřeva. Házení gumových kuliček do pohárků, byly pěkně označené typy Fiatů a každý si házel pomocné body. No a testík. Co se událo před 50-ti lety. „Tak to nepamatuji“ znělo z úst většiny posádek. Jasné bylo jen to výročí pětistovky. Cíl se objevil po 24 kilometrech a hodině a půl jízdy, pohodička. Máme hodinu a půl na oběd. V místě nic moc nevaří, jedeme tedy do centra Tábora. Nalézáme útulnou a vcelku přijatelně vařící restauraci. Trocha zmatků je okolo bramboráků k objednávkám, dostáváme je gratis, vše je tedy OK. V příjemné atmosféře čas utíká, bavím historkami z Ukrajiny, najednou je hodina a půl pryč. Rychle uháníme do kempu, ale je pozdě. Už tam nikdo není. Po telefonické navigaci nalézáme motokárovou dráhu. Soutěží jeden z posádky a jde o nejrychlejší průjezd tratě a nejlepší jízdní průměr. Po hodině a půl se přesouváme k dalšímu místu, do areálu STK na slalom na čas. Dráha je opravdu pěkná, tak akorát na míru Fiata 500, hustě nastavěné kuželky slibují zajímavou podívanou. A jde o čas. Absolvuji ji se šestistovkou, pálím to o sto šest, v cíli mám ruce zamotané do volantu. A pořadatel nás potěší zprávou, že pojedeme ještě jednou..... Kačka v zápalu boje ulomila páčku pod volantem, jinak se to obešlo beze ztrát. Housův mlýn. Zde je to velmi zajímavé..... Vítá nás podivný průvod, jacísi husité či co. A hned začíná školení o dobových zvyklostech. Musíme sborově pozdravit, což opakujeme 4x než je učitel spokojen, teprve po dunícím: „Kdož su“ je možno pokračovat v programu. A tím je středověký trenažér pro souboje s dřevcem. A již je tu

[Black]

Kronicar:prkýnka přidrátovaná na sloupě v Táboře naše posádka identifikovala jako desky - brzdové destičky.

[Kronicar]

Takže pokračování... Housův mlýn. Zde je to velmi zajímavé..... Vítá nás podivný průvod, jacísi husité či co. A hned začíná školení o dobových zvyklostech. Musíme sborově pozdravit, což opakujeme 4x než je učitel spokojen, teprve po dunícím: „Kdož su“ je možno pokračovat v programu. A tím je středověký trenažér pro souboje s dřevcem. A již je tu první soutěžící Honza Odstrčil. Po kolejích je odtlačen vozík, Honza obkročmo nasedá na sud na něm umístěný, do ruky uchopí dřevec. Vozík bude tlačen a úkolem je za jízdy trefit malý otvor v desce. Deska je umístěna ve výši hlavy a při minutí je na trénujícího zvrhnut kbelík vody. Velmi inspirující. A Honza nám hned předvádí jak to vypadá. Jako zmoklá slepice. Druhý na řadě jsem já. Neriskuji a odkládám mikinu, pak i tričko. „Hezkýýýý, striptýz“ slavím úspěch. Nicméně já boduji, pěkný zásah do černého, tedy do otvoru. Základem úspěchu je také dřevec včas pustit o čemž se přesvědčuje Vojta. Nepustil a tak je i přes úspěšný zásah zlit vodou od hlavy k patě. Takto se bavíme dobrou hodinu, následuje neméně zajímavá soutěž v oblékání brnění na čas. Jde o filmové brnění, je tedy vyrobené z hliníku a tudíž vážící sotva dvě kila. Zábava je to značná. Jeden z posádky dělá figuranta a druhý pak na něj navěšuje jednotlivé kusy plechu. Na závěr odpoledne ještě okupujeme zbrojnici, kde je nám udělán odborný výklad o filmových rekvizitách. Čas pokročil, je sedm, musíme zpět do kempu. Vyhlášení výsledků je překvapivé, sbírám nějaké ceny. Vůbec nejcennější je první místo ve slalomu. Musel jsem jet jako ďábel, když i pětistovky sbíraly pouze stříbro a bronz Nutno ovšem dodat, že Black byl za mnou jen o 2 desetiny vteřiny. Dařilo se i oblékání zbroje a v celkovém pořadí se tak vyvrbilo pěkné třetí místo. Ještě všichni dostáváme pamětní list z radarového měření, se svými 33 km/h jsem obsadil pěkné 3. místo. „Lepší“ byl již jen Honza – 34 km/h a vítězen Fiat 500 s 38 km/h. Vítěz smí zaplatit 1000,- Kč Městské policii, vtipkuje Koudy. Následovalo nějaké to focení, loučení a odjezd většiny posádek. Já zůstávám. Začíná pršet a přesouváme se tedy do klubovny kde má hrát Country kapela. Ta však účast kvůli nepřízni počasí odřekla a její místo tedy zabrali dva dechovkáři.... K naší velké radosti..... Zábava pokračovala až do ranních hodin, kdy již byla většina posádek v limbu. Ráno pak bylo o to tužší, vstávat se příliš nechtělo, ovšem chatky se musí do 10 hodin vyklidit, takže co zbývá..... Bylo rozhodnuto o návštěvě

[Kronicar]

Ráno pak bylo o to tužší, vstávat se příliš nechtělo, ovšem chatky se musí do 10 hodin vyklidit, takže co zbývá..... Bylo rozhodnuto o návštěvě Táborského podzemí, mimochodem velmi zajímavých sklepů. Já stíhám ještě expresní prohlídku věže a fotím několik leteckých snímků. Pak teprve následuji skupinu na oběd. Po obědě, aby nám slehlo, ještě okukujeme nedaleký vodopád. Jsem překvapen, Tábore má svůj pravý, nefalšovaný, přírodní vodopád. 12 metrů vysoký se nedal přehlédnout, moc pěkné. Pak již loučení a cesta k domovům. Já ujíždím spolu s Rendou a Bárou (F 600D). Kus před Benešovem byla operativně navržena prohlídka zříceniny hradu Šelmberk, čehož se s nadšením chopím. Sic je to zajížďka dobrých 30 kilometrů, ale kdy by spěchal domů. Užíváme si tedy i prohlídku věže, mimochodem velmi zajímavé věže plné různých tajemných schodišť a bludišť. A také rozvalin středověkého hradu, vše máme okořeněno hlasitou hudbou, pozůstatkem včerejší divoké pařby pod hradem. A co na závěr? Pohodovou jízdou se okolo šesté odpoledne dostávám do garáže, uklízím vůz a dokonce stíhám i nějaké servisní práce.