12. srpna 2009 – Filmování s Fiaty – „Občanský průkaz“
Opět jedna zajímavá zkušenost. Nechali jsme se „naverbovat“ do točení nového českého filmu „Občanský průkaz“. Autorem předlohy je Petr Šabach, režisérem Ondřej Trojan. A jak jsme se k tomu vůbec dostali?
„Přijeďte, bude sranda.“ zval nás Míra Nosák. Což o to, jsme pro každou špatnost, ale film? Vzít si dovolenou na natáčení? Hmm.....??? Nakonec i ty nejváhavější udolala vidina mrzké finanční odměny, jenž byla přislíbena v podstatě „za nic“.
Do filmu bude potřeba co nejvíce historických vozů Fiat, do kolony na hranicích.... zněla první informace. Takže obvoláváme kde koho a máme 15 vozů....
Všechno je jinak, vozy chtějí vidět, měly by mít tažné a zahrádku a bude jich potřeba asi šest.....
Ve finále jsem vybrán já s béžovou 850, Míra Nosák jede s červenou šestistovkou, Enzo vezme Fiata 1100, Pedro a Martin Vnuk pak Fiata 125 – „Itala“. A přidá se i Mirka se Škodou Felicií. Prý statická akce....
Sraz v 11 hodin na Černém mostě, odtud pádíme za Prahu, někam k Mochovu. Dojíždíme k silniční uzavírce, ovšem hlídkující policisté nás pouštějí dále. „Ty brďo, kvůli natáčení zavřeli starou Poběbradskou.“ nestačíme se divit.
Filmaři jsou z našich vozů nadšeni, prý krása. Aby ne. Když vidíme zúčastněné vozy značky Lada s omšelým a značně flekatým „štětkolakem“ není se co divit, vzápětí nás v tom utvrzuje ještě přijíždějící Škoda 1000 MB v sice původním stavu, ale se začerněnými prahy a notně omšelým a orezlým lakem.
A o co půjde? Silniční odpočívadlo, svačinová pauza hlavních protagonistů filmu (z nichž mimochodem poznávám pouze Annu Geislerovou) a my jen tak budeme projíždět v pozadí a tvořit kulisu filmu....
Notná péče se věnuje nám i našim vozům. Jsme vybaveni dobovými svršky, někteří z nás jsou opravdovými modely. Martin v růžovém tričku s tkalouny je opravdu nezapomenutelný. „Spodek“ nebude vidět, takže si necháváme kraťasy a sandály. A vozy? Zcela nevyhovující jsou nové „unijní“ registrační značky a tak je rekvizitář nahrazuje dobovými SPZ. Z toho trochu těžím já s Mírou, máme totiž stále na voze původní SPZ a tak stačí pouze přelepit emisní známku a technickou.... Ve filmu budeme kompletní, vozy i s originál SPZ!
Že jde ve filmu o detail, je vidět na každém kroku, okolo odpočívadla jsou rozmístěny i dobové odpadky!
Než bude vše připraveno, můžeme se občerstvit u cateringu, samozřejmě zdarma. (Chci dělat u filmu!). Ovšem na oběd je u filmařů ještě docela brzy (12:30), teprve jsou připravovány boloňské špagety a kuřecí řízky....
Záhy si režisér vybírá první čtveřici vozů a rozmísťuje je na horizont o okolo odpočívadla. Motá se tu i několik komparsistů, jedna slečna je námi obzvláště kladně hodnocena. Spolujezdec by to byl náramný.... Vyhrál ji Martin a za našich závistivých pohledů si ji odváží. Enzo jen tak smutně pokuje, on totiž vyfasoval dámu v nejlepších letech, mohla by mu být prababičkou...... Dostáváme vysílačky a na povel „Akce“ se vše dá do pohybu. Než je „rejža“ spokojen, najezdíme pár kilometrů a jsou dvě odpoledne pryč.
Samozřejmě se ptáme Martina jaké to bylo, prý si moc nepokecal, slečna mluví pouze anglicky....
Dal bych si oběd, jenže právě nyní přicházím na řadu já, Pedro a Míra. Točí se další dvě hodiny a to už z hladu ožírám u silnice rostoucí mirabelky.
Čtyři odpoledne, konečně je režisér spokojen a propouští nás. Ale ne tak docela. Ještě nějakou chvíli bude točit záběry bez aut, my se mezitím přesuneme na další stanoviště, do pražských Šterbohol, k areálu firmy Čechofracht. Poobědváme a v koloně vyjíždíme směr Praha. O trochu vzruchu v městském provozu se postaráme v křižovatce u nákupního centra, kde na sebe rozverně troubíme a nevědomky tak způsobíme dopravní kolaps....
Šterboholy, hraniční přechod a celnice jak vystřižená ze sedmdesátých let.... Filmaři se činí a odstraňují veškeré nepatřičné předměty, osazují „nové“ dopravní značky a vůbec místo přizpůsobují koloritu let dávno minulých.....
A co my? Nestačíme se divit, mimo našich strojů se najednou motá okolo dalších 15 historických vozů.... Škoda 1000 MB je tu hned 3x, pak 2x Trabant (jeden s pěkným dobovým nákladním přívěsným vozíkem), samozřejmě několik vozů VAZ, Simca 1300 v původním stavu, Wartburg, Škoda 100, Moskvitch, docela ucházející kupé Škoda 110 R. A naprosto dokonalý Saab 96 i s dobovým východoněmeckým obytným přívěsem. Mimochodem natáčení se zúčastnil i úchvatný obytný přívěs značky Karosa z roku 1961, ten v nás vzbudil opravdové nadšení.
Vozy je nutné přizpůsobit představám filmařů a tak Míra a já dostáváme na naše vlastní, snaživě již z domova přivezené zahrádky bágly, kufry, lehátka, spacáky..... Na Pedrův stroj se montuje zahrádka, taková ta skládací hliníková – univerzál. Pedro se sice snaží protestovat a argumentuje novým lakem. Nicméně není mu to moc platné a po slovech jednoho z rekvizitářů: „Žigulíky mají mít zahrádky.“ rezignuje. „Tak alespoň nějakou gumu pod úchyty.“ Snaží se situaci ještě zachránit.
Zahrádku dostává i Martin, ten se nám zrovna chlubí pěkně vyvedenou mezinárodní poznávací značkou Itálie, kterou si nechal vyrobit na samolepku. „I-čko“ však filmaře dráždí, takže je záhy nahrazena obligátním „CS“.
Mirka zatím zjišťuje nebývalý únik vody, takže „ladíme“ Felicii, praskla jedna z hadic, montujeme tedy novou. Jsa takto rozptýlen, nesleduji co se děje okolo mého vozu a střecha mého 850 je tak okrášlena o pár vyvedených škrábanců v laku, zahrádkou totiž tak nějak propadlo lehátko....
Jsme rozmístěni coby fronta na hranicích. Enzo se své spolujezdkyně stále ještě nezbavil.... Pedro oproti tomu dostává do vozu „rodinu“. Manželku, tchýni a dvě děti. I Martin vyfasuje rodinku, na ty cizinky má nějak štěstí, tentokrát jde o Ukrajinku.
Než se kamera připraví jen tak zevlujeme okolo vozů, když se k nám řítí asistentka. „Vy tři (já, Mirka a Enzo) se režisérovi líbíte, budete postávat okolo vozů, běžte se převléct“. Po chvilce přichází i Míra a Pedro, asi se také líbili....
Zkoušení dobových hábitů je kapitolou sama pro sebe. Nějak se nemůžeme nasoukat do kalhot ani do kraťasů, poněkud těsné jsou i trička a košile, ale prý se to tak nosilo. No hlavně pokud po nás nebudou chtít nějak cviky..... Pohled je na nás vskutku úchvatný, skupinka jak vypadlá z módního žurnálu.
Se zájmem sledujeme demontáž či spíše destrukci dopravního značení okolo aut. Na řadu opět přicházejí dobové SPZ. Trabanty dostávají DDR, Pedrův „italák“ a Saab nějaké cizinecké (?) s písmenem B. „Aha, tak policejní..... ?“ divíme se. „Který blbec, dal na ta auta policejní SPZ?“ přibíhá hlavní rekvizitář.
„Pozor natáčí se! Vy! U toho světle modrého žigula (????), ponesete okolo kamery kanystr.“ Po chvilce vidíme kráčet Pedra s kanystrem.....
A opět Pedro, střih, fronta se přesouvá přímo k celnici, Pedro je první v řadě. Fiata bude pro větší věrohodnost tlačit..... Vzpomínám na předloňskou „Expedici Ukrajina“.....
My ostatní se dobře bavíme a stíháme naobálkovat i 150 pozvánek na zářijové akce v Praze. To už je devět hodin pryč.
Večeře se teprve vaří, hlady šilháme. Když se dostáváme na řadu, stavíme vozy do fronty, Mirky Felicia má tu čest být přímo na celnici. „Sundat střechu a tady mladík (jako já
) pojede s Vámi.“ Bezva. Stojíme hned za hlavním vozem, tedy za Geislerovou a užíváme si výsluní filmařských celebrit. Začíná mžít. Pak poprchávat. Nakonec slušně lije. Nedá se nic dělat, natahujeme střechu, začíná být vcelku chladno. Půlnoc pryč.
Fimaři nás nakonec pouští ze svých spárů až v půl druhé ráno, než se převlékneme a odstrojíme zahrádky jsou dvě hodiny ráno. A od sedmi zase do práce.
Nicméně, bude na co vzpomínat. V paměti mi utkví zejména krásné chvilky v kabrioletu za deště.....
PS: Pokud se zvedne sledovanost tohoto nového filmu, tak jen díky našemu a „Fiatímu“ účinkování...... Už se těšíme.
[b][u]12. srpna 2009 – Filmování s Fiaty – „Občanský průkaz“[/u][/b]
Opět jedna zajímavá zkušenost. Nechali jsme se „naverbovat“ do točení nového českého filmu „Občanský průkaz“. Autorem předlohy je Petr Šabach, režisérem Ondřej Trojan. A jak jsme se k tomu vůbec dostali?
„Přijeďte, bude sranda.“ zval nás Míra Nosák. Což o to, jsme pro každou špatnost, ale film? Vzít si dovolenou na natáčení? Hmm.....??? Nakonec i ty nejváhavější udolala vidina mrzké finanční odměny, jenž byla přislíbena v podstatě „za nic“.
Do filmu bude potřeba co nejvíce historických vozů Fiat, do kolony na hranicích.... zněla první informace. Takže obvoláváme kde koho a máme 15 vozů....
Všechno je jinak, vozy chtějí vidět, měly by mít tažné a zahrádku a bude jich potřeba asi šest.....
Ve finále jsem vybrán já s béžovou 850, Míra Nosák jede s červenou šestistovkou, Enzo vezme Fiata 1100, Pedro a Martin Vnuk pak Fiata 125 – „Itala“. A přidá se i Mirka se Škodou Felicií. Prý statická akce....
Sraz v 11 hodin na Černém mostě, odtud pádíme za Prahu, někam k Mochovu. Dojíždíme k silniční uzavírce, ovšem hlídkující policisté nás pouštějí dále. „Ty brďo, kvůli natáčení zavřeli starou Poběbradskou.“ nestačíme se divit.
Filmaři jsou z našich vozů nadšeni, prý krása. Aby ne. Když vidíme zúčastněné vozy značky Lada s omšelým a značně flekatým „štětkolakem“ není se co divit, vzápětí nás v tom utvrzuje ještě přijíždějící Škoda 1000 MB v sice původním stavu, ale se začerněnými prahy a notně omšelým a orezlým lakem.
A o co půjde? Silniční odpočívadlo, svačinová pauza hlavních protagonistů filmu (z nichž mimochodem poznávám pouze Annu Geislerovou) a my jen tak budeme projíždět v pozadí a tvořit kulisu filmu....
Notná péče se věnuje nám i našim vozům. Jsme vybaveni dobovými svršky, někteří z nás jsou opravdovými modely. Martin v růžovém tričku s tkalouny je opravdu nezapomenutelný. „Spodek“ nebude vidět, takže si necháváme kraťasy a sandály. A vozy? Zcela nevyhovující jsou nové „unijní“ registrační značky a tak je rekvizitář nahrazuje dobovými SPZ. Z toho trochu těžím já s Mírou, máme totiž stále na voze původní SPZ a tak stačí pouze přelepit emisní známku a technickou.... Ve filmu budeme kompletní, vozy i s originál SPZ!
Že jde ve filmu o detail, je vidět na každém kroku, okolo odpočívadla jsou rozmístěny i dobové odpadky!
Než bude vše připraveno, můžeme se občerstvit u cateringu, samozřejmě zdarma. (Chci dělat u filmu!). Ovšem na oběd je u filmařů ještě docela brzy (12:30), teprve jsou připravovány boloňské špagety a kuřecí řízky....
Záhy si režisér vybírá první čtveřici vozů a rozmísťuje je na horizont o okolo odpočívadla. Motá se tu i několik komparsistů, jedna slečna je námi obzvláště kladně hodnocena. Spolujezdec by to byl náramný.... Vyhrál ji Martin a za našich závistivých pohledů si ji odváží. Enzo jen tak smutně pokuje, on totiž vyfasoval dámu v nejlepších letech, mohla by mu být prababičkou...... Dostáváme vysílačky a na povel „Akce“ se vše dá do pohybu. Než je „rejža“ spokojen, najezdíme pár kilometrů a jsou dvě odpoledne pryč.
Samozřejmě se ptáme Martina jaké to bylo, prý si moc nepokecal, slečna mluví pouze anglicky....
Dal bych si oběd, jenže právě nyní přicházím na řadu já, Pedro a Míra. Točí se další dvě hodiny a to už z hladu ožírám u silnice rostoucí mirabelky.
Čtyři odpoledne, konečně je režisér spokojen a propouští nás. Ale ne tak docela. Ještě nějakou chvíli bude točit záběry bez aut, my se mezitím přesuneme na další stanoviště, do pražských Šterbohol, k areálu firmy Čechofracht. Poobědváme a v koloně vyjíždíme směr Praha. O trochu vzruchu v městském provozu se postaráme v křižovatce u nákupního centra, kde na sebe rozverně troubíme a nevědomky tak způsobíme dopravní kolaps....
Šterboholy, hraniční přechod a celnice jak vystřižená ze sedmdesátých let.... Filmaři se činí a odstraňují veškeré nepatřičné předměty, osazují „nové“ dopravní značky a vůbec místo přizpůsobují koloritu let dávno minulých.....
A co my? Nestačíme se divit, mimo našich strojů se najednou motá okolo dalších 15 historických vozů.... Škoda 1000 MB je tu hned 3x, pak 2x Trabant (jeden s pěkným dobovým nákladním přívěsným vozíkem), samozřejmě několik vozů VAZ, Simca 1300 v původním stavu, Wartburg, Škoda 100, Moskvitch, docela ucházející kupé Škoda 110 R. A naprosto dokonalý Saab 96 i s dobovým východoněmeckým obytným přívěsem. Mimochodem natáčení se zúčastnil i úchvatný obytný přívěs značky Karosa z roku 1961, ten v nás vzbudil opravdové nadšení.
Vozy je nutné přizpůsobit představám filmařů a tak Míra a já dostáváme na naše vlastní, snaživě již z domova přivezené zahrádky bágly, kufry, lehátka, spacáky..... Na Pedrův stroj se montuje zahrádka, taková ta skládací hliníková – univerzál. Pedro se sice snaží protestovat a argumentuje novým lakem. Nicméně není mu to moc platné a po slovech jednoho z rekvizitářů: „Žigulíky mají mít zahrádky.“ rezignuje. „Tak alespoň nějakou gumu pod úchyty.“ Snaží se situaci ještě zachránit.
Zahrádku dostává i Martin, ten se nám zrovna chlubí pěkně vyvedenou mezinárodní poznávací značkou Itálie, kterou si nechal vyrobit na samolepku. „I-čko“ však filmaře dráždí, takže je záhy nahrazena obligátním „CS“.
Mirka zatím zjišťuje nebývalý únik vody, takže „ladíme“ Felicii, praskla jedna z hadic, montujeme tedy novou. Jsa takto rozptýlen, nesleduji co se děje okolo mého vozu a střecha mého 850 je tak okrášlena o pár vyvedených škrábanců v laku, zahrádkou totiž tak nějak propadlo lehátko....
Jsme rozmístěni coby fronta na hranicích. Enzo se své spolujezdkyně stále ještě nezbavil.... Pedro oproti tomu dostává do vozu „rodinu“. Manželku, tchýni a dvě děti. I Martin vyfasuje rodinku, na ty cizinky má nějak štěstí, tentokrát jde o Ukrajinku.
Než se kamera připraví jen tak zevlujeme okolo vozů, když se k nám řítí asistentka. „Vy tři (já, Mirka a Enzo) se režisérovi líbíte, budete postávat okolo vozů, běžte se převléct“. Po chvilce přichází i Míra a Pedro, asi se také líbili....
Zkoušení dobových hábitů je kapitolou sama pro sebe. Nějak se nemůžeme nasoukat do kalhot ani do kraťasů, poněkud těsné jsou i trička a košile, ale prý se to tak nosilo. No hlavně pokud po nás nebudou chtít nějak cviky..... Pohled je na nás vskutku úchvatný, skupinka jak vypadlá z módního žurnálu.
Se zájmem sledujeme demontáž či spíše destrukci dopravního značení okolo aut. Na řadu opět přicházejí dobové SPZ. Trabanty dostávají DDR, Pedrův „italák“ a Saab nějaké cizinecké (?) s písmenem B. „Aha, tak policejní..... ?“ divíme se. „Který blbec, dal na ta auta policejní SPZ?“ přibíhá hlavní rekvizitář.
„Pozor natáčí se! Vy! U toho světle modrého žigula (????), ponesete okolo kamery kanystr.“ Po chvilce vidíme kráčet Pedra s kanystrem.....
A opět Pedro, střih, fronta se přesouvá přímo k celnici, Pedro je první v řadě. Fiata bude pro větší věrohodnost tlačit..... Vzpomínám na předloňskou „Expedici Ukrajina“.....
My ostatní se dobře bavíme a stíháme naobálkovat i 150 pozvánek na zářijové akce v Praze. To už je devět hodin pryč.
Večeře se teprve vaří, hlady šilháme. Když se dostáváme na řadu, stavíme vozy do fronty, Mirky Felicia má tu čest být přímo na celnici. „Sundat střechu a tady mladík (jako já :mrgreen: ) pojede s Vámi.“ Bezva. Stojíme hned za hlavním vozem, tedy za Geislerovou a užíváme si výsluní filmařských celebrit. Začíná mžít. Pak poprchávat. Nakonec slušně lije. Nedá se nic dělat, natahujeme střechu, začíná být vcelku chladno. Půlnoc pryč.
Fimaři nás nakonec pouští ze svých spárů až v půl druhé ráno, než se převlékneme a odstrojíme zahrádky jsou dvě hodiny ráno. A od sedmi zase do práce.
Nicméně, bude na co vzpomínat. V paměti mi utkví zejména krásné chvilky v kabrioletu za deště.....
PS: Pokud se zvedne sledovanost tohoto nového filmu, tak jen díky našemu a „Fiatímu“ účinkování...... Už se těšíme.